Gestalt psychoterapie

Gestalt terapie je psychoterapeutický směr, který vznikl v USA v 50. letech 20. století, jeho zakladatelem byl Frederick Perls.

Zásady gestalt terapie:

Klientova odpovědnost za svůj vlastní život

Klient je veden k uznání odpovědnosti za své vlastní problémy. Nadějným důsledkem tohoto bolestného poznání je, že klient sám může něco změnit.

Fenomenologický přístup

Fenomenologický přístup v terapii znamená skutečný zájem a hluboký respekt pro individuální zkušenost klienta a jeho pohled na svět. Terapeut se snaží o "čisté" vnímání klienta; nezatížené předsudky, minulou zkušeností, očekáváním, hodnocením, interpretováním. Rovněž klient je nabádán k tomu, aby si prostě uvědomoval, co se děje, aniž by to hodnotil či vysvětloval.

Přirozenost, spontaneita, nenucenost

V gestalt terapii usilujeme o to, dát věcem a událostem volný průchod, máme důvěru v terapeutický proces, zůstáváme s tím, co se děje a pozorujeme další vývoj. Spíše než o přímou změnu se snažíme o uvědomění toho, co se právě odehrává.

Teď a tady

Gestalt terapie klade veliký důraz na zážitek teď a tady. V kontrastu s psychoanalytickou teorií, která vychází především z minulých zážitků, se gestalt terapie zaměřuje především na aktuální prožívání. Významné nejsou eventuální dětské vzpomínky, ale aktuální pocity a postoje, které se k nim pojí. A s těmi je možné pracovat opět v situaci teď a tady.

Uvědomování

Jedním z hlavních nástrojů gestalt terapie je uvědomování. Je to proces bdělého kontaktu s tím, co se odehrává mezi jedincem a jeho prostředím. Zvyšováním uvědomění, které zde vystupuje jako jeden z terapeutických prostředků a cílů, dochází k intenzivnějšímu zaměření na aktuální prožívání, na to co se právě děje.

Paradoxní teorie změny

Snad každý klient přichází do terapie s tím, že chce něco změnit. Změna však přichází, když se jedinec stává tím, kým je, ne když se zkouší stát tím, kým není. Předpokládá se, že uvědomění a kontakt navozují změnu přirozeně a spontánně.

Terapeutický vztah

Vztah se stává setkáním 2 bytostí, přičemž není důležité vyzdvihovat terapeutovu erudici a jeho roli experta. Naopak, klient je veden k tomu, že je to právě on, kdo je "expertem" na svůj život. Gestalt terapeut nevystupuje neutrálně, či jako odborník, ale sám za sebe, se svým vlastním prožíváním. Snaží se podpořit klienta v hledání jeho vlastního řešení, v nezávislém myšlení, v jeho vlastní sebepodpoře a důvěře ve vlastní prožívání a pocity.

Pozornost vůči snům a tělu

Sny jsou v gestalt terapii chápány jako důležité poselství o tom, jakých složek vlastní osobnosti si nejsme vědomi, čemu v nás jsme se odcizili, co jsme zamlčeli v našich vztazích. Rovněž klientovo tělo přináší signály, které jsou v gestalt terapii brány vážně a dále prozkoumávány.