Tanečně - pohybová terapie
"Měli bychom být schopni udělat jakékoliv představitelné pohyby a pak si vybrat ty, které se zdají být nejvíce vhodné a žádoucí pro naši vlastní přirozenost."
Rudolf Laban
Tanečně - pohybová terapie patří mezi psychoterapeutické směry zaměřené na tělo. Jejich náplní je propojování neverbální zkušenosti s verbálním pojmenováním a nalezení souvislostí v životě jedince. Terapeutický potenciál pohybu v tanečně - pohybové terapii spočívá v tom, že:
již samotný tvůrčí proces pohybové improvizace je léčivý
určité pohybové vzorce souvisí s určitými vzorci psychickými a rozšíření pohybového rejstříku může přinést odpovídající změnu v psychické oblasti
pohyb může vést k uvolňování a uvědomování si s ním spojených obsahů - emocí a vzpomínek
Za zakladatelku tanečně-pohybové terapie je nejčastěji považována původně profesionální výrazová tanečnice, Američanka Marian Chase. Důležitou součástí tanečně-pohybové terapie je Labanova analýza pohybu. Tento systém popisuje, jak jedinec zachází se svým tělem, silou, váhou a energií ve vztahu k prostoru a času, jak svůj pohyb tvaruje. Pomocí Labanovy analýzy může terapeut odhadnout, jaké téma je pro klienta v danou chvíli důležité a dále se z pohybů dozvídá o individuální historii klienta - jak zvládnul jednotlivé životní situace a jakým způsobem se adaptoval na okolí.
Pro účast ve skupině tanečně-pohybové terapie není podmínkou pohybové nadání či předchozí zkušenost s tancem. Ta může být u profesionálních tanečníků spíš překážkou.